Stejně jako Peking i matematika chce trénink

Protože den 13. srpna je zasvěcen všem levákům, rozhodl jsem se, jakožto levák, opět něco přidati do svého blogu. Tímto dodatečně gratuluji všem levákům (i pravákům) :-)

 http://www.revprirody.cz/data/1102/matematika.htm  

Matematika jinak

Zápasili jste ve škole s matematikou? Nebo jste patřili v tomto oboru k bezproblémové menšině? Podle vědců může matematiku umět každý.
Stačí prý nevzdávat se a mít motivaci, důvěru ve vlastní schopnosti a vytrénovanou paměť. 
Doba, kdy platil okřídlený výrok "nemám na to buňky" k ospravedlnění potíží v matematice, je minulostí. Výroky žáků "já to prostě nemůžu pochopit, matematika mi nejde" nelze brát doslova. Otázkou je, zda je takové tvrzení opodstatněné. Většinou je pouze důkazem toho, že se žák dostatečně nesnaží. 

VÝSADNÍ LIDSKÁ SCHOPNOST 

Pokud nepočítáme živočišné druhy, jako je šimpanz, jsou počty výsadní schopností člověka. Již malé dítě ví, že jedna panenka plus jedna panenka jsou dvě panenky. Podle Stanislase Dehaena, ředitele výzkumu mozkových základů kognitivních funkcí člověka na francouzském Státním institutu pro zdraví a medicínský výzkum (INSERM), je schopnost počítat hluboce zakotvena v temenních brázdách mozku. Zpráva o tomto výzkumu byla představena v červnu 2000. Schopnost počítat se projevuje často nevědomky a člověk si ani neuvědomuje její důležitost. 

VĚDECKÉ VÝZKUMY 

K objasnění tajemství počtů vznikly studie založené na nových metodách funkční představivosti. Mozek dobrovolníků byl pozorován pomocí skeneru, aby se zjistilo, které jeho oblasti jsou při počítání aktivní. V roce 1999 oznámil francouzsko-americký tým vedený Stanislasem Dehaenem a Elisabeth Spelke, psycholožkou na MIT v Bostonu, že lokalizoval dvě doplňkové oblasti, které se zapojují do matematického uvažování. První z nich se nachází vlevo v čelním (frontálním) laloku. Tato část mozku je aktivována při přesných počtech a je tam rovněž centrum řeči. Druhá oblast je aktivní při přibližných počtech a nachází se v obou temenních (parietálních) lalocích a v hluboké brázdě oddělující temenní lalok od laloku týlního. V týlním laloku je rovněž umístěno zrakové centrum, kde se zpracovávají vizuální vjemy. Když například v duchu násobíme, používáme širokou síť neuronů, jejichž funkce nemají původně s počty nic společného. Mozek totiž neobsahuje oblasti výhradně "matematické". 

DŮLEŽITÁ MOTIVACE 

Talent na počty mají všichni. Proč jsou tedy v matematice někteří lidé lepší než jiní? V knize The Maths Gene: Why Everyone Has It, But Most People Don`t Use It (Matematický gen: proč jej každý má, ale většina lidí jej neužívá) děkan na St Mary`s College a výzkumník ze stanfordské univerzity v Kalifornii Keith Delvin vysvětluje, že matematické uvažování odpovídá úsudku "off-line". Jinak řečeno odpovídá abstraktnímu uvažování, při němž osoba na danou věc myslí, aniž by ji viděla a aniž by věděla, zda opravdu existuje. Podle Delvina je nemožné této schopnosti dosáhnout bez motivace. Vynikající žáci v matematice jsou ti, kteří chtějí vědět o tomto abstraktním světě víc a chtějí do něj vstoupit. Pokud chce být někdo dobrý v počtech, musí především chtít. To ilustruje případ sedmadvacetiletého Němce Rüdigera Gramma. V dětství měl velké problémy s počty. Rozhodl se však, že se z něj stane zázračný muž. Dnes je schopen vyřešit příklad násobení 78 x 82 za čtyři vteřiny a vypočítat druhou mocninu 76 za 700 milisekund. 

VÝZNAM TRÉNINKU 

Chtít je jedna věc. Druhá věc je mít prostředky. Proto je třeba trénovat. Podle Clia Creswella z matematické školy ve Walesu je trénink v počtech stejně důležitý jako ve sportu. Ještě v sedmdesátých letech se mohli zúčastnit maratónu na osm kilometrů pouze trénovaní atleti. Pak začali běh trénovat denně i obyčejní lidé. Dnes mohou běhat maratón dlouhý 42 kilometry. S matematikou je to stejné. Rüdiger Gramm trénoval počty až čtyři hodiny denně. Učil se nazpaměť vzorce a matematické tabulky. 

VÝZNAM PAMĚTI 

Jak trénink umožňuje, aby byl člověk dobrý v matematice? Vědci začali zkoumat neuronové základy kognitivních schopností u Rüdigera Gramma. Jasně prokázali aktivaci oblastí mozku zahrnujících paměť. Jsou to zejména oba spánkové laloky a hypokampus. Na rozdíl od většiny lidí využívá mladý Němec mimořádných schopností uskladnění informací v mozku. 

VLIVY NEGATIVNÍ I POZITIVNÍ 

Pracovní paměť může být utlumena úzkostlivostí a obavami. Studie amerických vědců publikovaná v Journal of Experimental Psychology dokazuje, že úzkost z toho, že nenajdeme řešení, významně snižuje výkon a schopnosti vyřešit daný matematický problém. Být dobrý v matematice vyžaduje i sebedůvěru. A tu může mít každý. Z hlediska neurobiologie může být v matematice dobrý každý. Mozek má obrovské schopnosti, které je třeba pouze rozvíjet.